Cyrano z Bergeracu

V d?jin?ch divadla je datum 28. prosince 1897 bezpochyby jedn?m z hv?zdn?ch okam?ik? um?n?, jemu? vl?dne m?za Th?lie. I kdy? o vylo?en? p?elomov?m datu zase mluvit nem??eme. Hra, kter? tehdy m?la svou sv?tovou premi?ru, toti? neznamenala pro tehdej?? ani pozd?j?? divadlo ??dn? v?vojov? posun, naopak. Sv?m pojet?m i formou se vracela dokonce do ?as? p?ed tehdej?? konvence a progresivn? trendy. P?esto pa???sk? sc?na Th??tre de la Porte Saint-Martin takovou sl?vu je?t? neza?ila. ???? Toho dne obecenstvo poprv? zhl?dlo bohat?rskou komedii Edmonda Rostanda Cyrano de Bergerac, velmi voln? inspirovanou ?ivotem a d?lem spisovatele Saviniena Cyrano de Bergerac. Dev?tadvacetilet? autor byl historick?m Cyranem dlouhodob? fascinov?n. Kdy? svoji hru psal, pom??lel na obsazen? tituln? role jednou z tehdej??ch divadeln?ch hv?zd. A dokonce se j? odv??il je?t? rozepsanou komedii nab?dnout. Benoit Constant Coquelin byl novinkou nad?en a mlad?mu b?sn?kovi ud?loval nad textem praktick? divadelnick? rady. ???? P?ed premi?rou se Rostand Coquelinovi omlouval, ?e ho zat?hl do takov?ho dobrodru?stv? ? do mimo??dn? n?ro?n? role, jej?? part ??t? v?ce ne? 1600 ver?? ? ?ekal toti? naprost? fiasko. P??b?h fanfar?na, rv??e, brilantn?ho ?erm??e s dlouh?m nosem a jeho nenapln?n? l?sky v?ak obecenstvo strhl. Po t?et?m d?jstv? trvaly ovace neuv??iteln? dv? hodiny. Do autorovy l??e se dostavil osobn? ministr financ? a symbolicky a p?edem mu ud?lil ??d ?estn? legie. ???? Jak u? to tak b?v?, dobov? kritika se rozd?lila na dva nesmi?iteln? t?bory, ta modernistick? (Gide, Daudet aj.) Rostandovo pozdn? romantick? gesto striktn? odm?tla jako zp?te?nick?, ta tradi?n?j?? (Sarcey, Faquet) ocenila ?ivou divadelnost a kr?su ver?e. Jindy j?zliv? a nel?tostn? Sarcey na adresu Cyrana (a tehdej??ch divadeln?ch ?pokrok???? samoz?ejm?) napsal: ?Kone?n? si se Cyranem odpo?ineme od skandin?vsk?ch mlh, ub?jej?c? zevrubnosti psychologismu a hrub?ho realismu!? ???? Od t?ch dob se Cyrano st?le vrac? na jevi?t? jako v?t?z. Jeho autor, kter? nedbal na dobovou m?du a ??dil se sv?m vkusem, v n?m p?ivedl do sv?tov?ho divadeln?ho reperto?ru charakter a archetyp l?kaj?c? dal?? a dal?? generace divadeln?k?. A ?e je snad Cyrano sv?m lp?n?m na cti dnes u? tro?ku komicky, svou dvornost? mali?ko sm??n? a ve sv?ch ver??ch sentiment?ln?? Mo?n? prav? to dnes v?ce ne? kdy p?edt?m pot?ebujeme. Hynek Pek?rek ??R?dio m? tu v?hodu, a z?rove? je v tom ta pr?ce nesm?rn? t??k? a sou?asn? kr?sn?, ?e v?e mus? vych?zet ?ist? z nitra herce. Nem??e pou??t nic, co by m?l k dispozici na jevi?ti, tzn. doplnit gestem, muzikou, kordem nebo hodit ?ir?k. Tady se to mus? v?echno z hloubi du?e, v tomto p??pad? m? du?e a m?ho srdce, dostat skrz mikrofon k div?k?m a j? jsem pevn? p?esv?d?en, ?e jsme pro to ud?lali maximum. Je pro mne ohromn? ?t?st?, ?e jsem dostal ?anci pod?let se na t?to h?e. Za to r?diu d?kuji a nejv?c d?kuji re?is?ru Tom??i Vondrovicovi, kter? mi dal tu d?v?ru a v sez?n?, kter? j? ??k?m pades?t?, proto?e za p?r m?s?c? mi bude pades?t, mi dal jeden z nejkr?sn?j??ch d?rk?, kter? jsem mohl dostat,? ?ekl k nastudov?n? hry Ji?? Langmajer.?