Rudá symfonie

Kniha "Rudá symfonie" působí svým původem, ale především svým obsahem tak neuvěřitelně, až v čtenáři bezděčně vzniká podezření, že se jedná o mystifikaci. Podobný názor ovšem rezolutně zpochybňují minimálně dva zásadní důkazy její pravosti. Za prvé, v textu zmíněný Navašin je skutečná historická postava (srv. s poznámkou v textu). Druhým a ještě pádnějším důkazem je to, že obsah knihy "Rudá symfonie" zhruba po třiceti letech v plném rozsahu a nezávisle na Rakovském plně potvrdil americký profesor Anthony Sutton ve svých více než deseti knihách, jež vydal v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Do jeho rukou se totiž zcela náhodně dostal dokument se seznamem členů jakési tajné organizace, zaujímající klíčové postavení v americkém establishmentu. Po několika letech Sutton postupně odhalil strukturu organizace, kterou sám nazývá "Řád". Prof. A. Sutton analyzuje a rozebírá její obrovský vliv na ekonomický a politický život v Americe. Zjistil, že tento "Řád" kontroluje vzdělávací systém v USA, společenské prostředky formování názorů mládeže, řadu kulturních společností až po církve. Ještě důležitější je ale mezinárodní činnost tohoto tajného svazu. Financoval totiž hlavní politické směry dvacátého století: bolševiky i nacisty. Nejprve jim pomohl upevnit moc a potom zinscenoval celosvětový konflikt mezi nimi. Vůdčí korporace, zastupované "Řádem", během války získaly neuvěřitelné zisky. Současně se jim podařilo oslabit státní instituty základních evropských velmocí. Tím se "Řádu" nadosah přiblížil jeho hlavní cíl: vytvoření "nového světového řádu", jímž má být podle Rakovského celosvětový komunismus. Ten však zřejmě nastane až po zinscenování Třetí světové války, která podle předpovědi dřívějšího příslušníka nebo předchůdce "Řádu", vůdce amerických Iluminátů Alberta Pikeho, vypukne na Blízkém Východě jako vyostření konfliktu mezi Palestinci a Izraelci, a která podle všeho definitivně vyřídí islámský svět.