Ten, který obelstil Vránu

V okolí Řeky dvou medicín na území dnešní Montany žijí odvěkým způsobem Osamělí jedlíci, nepočetná tlupa Černonožců. Muži loví a vyrážejí na výpravy proti svým nepřátelům. Ženy činí kůže, našívají korálky a vychovávají děti. Ale píše se rok 1870, do jejich země se stěhuje stále více bílých osadníků a oni se musejí vyrovnat s velkými dějinnými změnami. O tom, že podlehnou, již není pochyb, a tak se v situaci, kdy je každé rozhodnutí špatné, rozbíhá hra o čas, která je současně posledním zápasem o přežití kmene. Na pozadí těchto historických událostí autor rozvíjí intimní příběh dospívání mladého bojovníka jménem Obelstil Vránu a současně s etnografickou přesností líčí běh každodenního života v táborech Černonožců. Spolu s protagonistou čtenář prožívá všechny události určující identitu příslušníků kmenů z Velkých planin – vydává se na krádež koní i válečnou výpravu proti Vraním indiánům, tradičním nepřátelům Černonožců, loví bizony a účastní se náboženských rituálů. Je však také bezmocným svědkem rozpadu tohoto tradičního způsobu života v důsledku kontaktu s americkou civilizací. Román, který díky své historické a faktografické přesnosti a podrobnosti přesahuje hranice beletrie, je dokladem probouzejícího se národnostního uvědomění původních obyvatel Severní Ameriky v 70. a 80. letech 20. století, které našlo svůj výraz v hnutí s názvem Native American Renaissance (N. Scott Momaday, L. M. Silková, L. Erdrichová ad.). To se od konce šedesátých let minulého století podílelo na oživení historického a kulturního dědictví původních obyvatel Severní Ameriky. Z Welchovy tvorby již v českém překladu vyšly novely Zima v krvi (2018) a Smrt Jima Loneyho (2019). Oproti těmto textům, popisujícím neutěšený život v indiánské rezervaci druhé poloviny 20. století, nabízí román Ten, který obelstil Vránu tradičnější pohled na indiánskou komunitu. Přesto však nemalou měrou přispívá k narušování stereotypních představ o životě indiánů z Plání, a tím i k pochopení kulturní a etnické rozmanitost